Myojo, září 2015 - Yamada Ryosuke Think Note vol. 30 - Messages [CZ]

10. září 2016 v 20:38 | JPYamasuke |  Ryosuke Yamada
Věřím, že slova nám dávají nepřekonatelnou sílu.

Je lepší být upovídaný, protože každé slovo vyjadřuje naše pocity a myšlenky. Slova mají tajemnou moc hýbat s lidskými srdci.

V naší rodině máme takovou tradici, že si při oslavách narozenin předáváme vzkazy. Každý z rodiny napíše oslavenci zprávu. Je trapné si vyměňovat vzkazy s mým tátou, takže to pokaždé skončí slovy jako "všechno nejlepší", "děkuju" a podobně. Každý rok dostávám vzkazy od mámy, starší sestry a mladší sestry a sám vždycky taky jeden napíšu. Nicméně myslím, že dopis je pocitově silnější než vzkaz, takže úplně přesně nevystihne, co opravdu cítím. Abych se zbavil toho trapného pocitu, tak mámě píšu něco jako "prosím, zůstaň napořád zdravá, ty stará čarodějnice. :D" Nejčastěji se bavím se sestrou, a proto jí píšu třeba "zůstaň stejným idiotem jako teď a neměň se!". Na další si už nevzpomínám, ale minulý rok oslavila má sestra dvacítku a vzkazy, které jsme jí napsaly, si pamatuji doteď. Máma jako vzkaz mé sestře napsala: "Jsem šťastná, že se z tebe stala zdravá dvacetiletá slečna." V ten moment, když jsem to uslyšel, jsem nedokázal zadržet slzy. To protože nebylo úplně jisté, že má sestra bude žít takhle dlouho.

Jakmile bylo rozhodnuto, že tento rok obsadím hlavní roli ve speciálním dramatu "Okaasan, Ore wa Daijoubu (Mami, jsem v pořádku)" pro "24 Hour TV" a já si poprvé přečetl scénář, uvědomil jsem si, že mezi hlavní postavou a mnou je spousta překrývajících se částí a napadaly mě různé myšlenky. On byl prostřední dítě mezi třemi bratry, už od dětství hrál fotbal a nejmladší ze sourozenců trpěl nemocí. Má mladší sestra bojovala s nemocí od školky až po střední školu. Byla to nemoc, kterou mělo jenom 10 lidí v zemi. Prodělala spousty operací a střídavě byla doma a v nemocnici. Nemohla chodit do školy, takže jsme si domů pořídili hodně zvířátek, aby se nemohla cítit osaměle. Když jsem navštěvoval různá místa kvůli práci, pokaždé jsem jí donesl suvenýry a o všem jsem jí vyprávěl. Myslím, že naše rodinná pouta opravdu zesilněla. Díky tomu teď může mít normální život. Sestra mi každý rok k narozeninám napíše: "Jsem šťastná, protože mám toho nejúžasnějšího bratra na světě. Ryosuke, miluju tě." Obě, má sestra i máma, mají sice odlišné způsoby vyjádření, ale jejich láskyplné pocity se mě vždy hluboce dotknou (v dobrém slova smyslu). Všechny vzkazy, které jsem kdy dostal, mám schované v pokoji. Občas si je z ničeho nic znovu přečtu a přemýšlím o tom, jak je má rodina skvělá.

Když byla má sestra hospitalizována, navštěvoval jsem ji ve sterilním nemocničním pokoji během svého volného času. Od doktora jsem slyšel, že je v nemocnici dívka, která je mou fanynkou, a tak jsem myslel, že bych jí mohl dodat trošku síly. Rozhodl jsem se, že za ní zajdu. Mluvil jsem s ní přes průhledný závěs a myslím, že poslední věta, kterou jsem jí řekl, byla: "Až ti bude líp, přijď na koncert JUMPu." O dva týdny později jsem se dozvěděl, že se její stav zlepšil a z nemocnice ji propustili. Doktor mi řekl, "byla to situace, kdy jsme nemohli udělat nic. Jestli chce být člověk zdravý, musí tak začít přemýšlet," a všichni byli překvapení. I já sám byl překvapený, ale měl jsem strašnou radost. Poté, co byla propuštěna, jsem dostal dopis s jejími fotkami od jejích rodičů. Napsali mi, že je zdravá a poděkovali. Tehdy jsem si uvědomil, jak je má práce krásná a speciální. Zpráva s pocity dokáže z nemožného udělat něco, co se dá uskutečnit. Od té doby v to věřím.

Během koncertů mi všichni fanoušci ukazují své úsměvy a to je pro mě nejlepší vzkaz. Za to jsem strašně vděčný. Jsem idiot, dělám věcí vlastním tempem, a i když jsem sobecký, děkuju.

Není to tak, že by se láska rodila ze slov, ale láska pochází ze slov, která zbývají.
- Ryosuke



Cred: Kaleidoruby Thank you very much for this!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Extasy Extasy | Web | 22. dubna 2017 v 17:56 | Reagovat

Krásný článek, narazila jsem na něj až teď. Někdy si představuju, jak se k sobě Japonci v soukromí chovají, protože filmy a seriály jsou prostě jiné a neukážou skutečnost a je moc potěšující zjistit, že se v jednání s druhými svou mentalitou zas tolik neliší od nás, viz. idiot, nebo stará čarodějnice :D
Naopak, pokud dojde na vyjádření emocí, tak jsme oproti nim opravdu hodně pozadu a máme se ještě co učit. Děkuji za překlad!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama